Úvodní strana Seznam blogů Blogeři VIP blogy Registrovat se a založit nový blog

Tereza Kudrnová – Střípek k úvahám o státní maturitě

Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

            nepatřím k lidem, kteří kvapně usedají k počítači, když si přečtou názor, s nímž se neztotožňují. Naopak. Snažím se pochopit i druhou stranu, hledám další informace, přemýšlím.

Mrzí mě, že mnozí pisatelé nemají špetku pokory a beze studu produkují jednu polopravdu za druhou. Se spoustou vykřičníků kritizují věci, o nichž zhola nic neví. Určitě je pracnější shánět podklady a psát objektivně, než produkovat nafouklé senzace. O těch, kteří cíleně škodí, se mi ani nechce mluvit. Ale abych nechodila kolem horké kaše: ráda bych přispěla k mozaice názorů na státní maturity. Nemám v úmyslu přesvědčovat čtenáře o tom, co je a co není dobré a správné, jen chci svou osobní zkušeností poodhalit jinou stránku stále kritizovaného problému.

            Při svém pedagogickém působení na střední odborné škole jsem si uvědomila, že maturitní zkouška zastřešující středoškolské vzdělání má jinou váhu pro gymnazisty, kteří se budou i nadále věnovat studiu, a jinou pro absolventy odborných nebo učňovských škol, kteří maturitou zakončují oficiální etapu svého vzdělávání.

            Žáci ze středních odborných škol měli z nové formy státní maturitní zkoušky větší strach než gymnazisté. Jistě oprávněně se obávali i jejich učitelé. Poslední období nebylo vůbec snadné. Sama jsem se před rokem potýkala s vytvořením ŠVP pro budoucí maturanty bohužel podle velice povrchního RVP. Pro čerstvou absolventku to byl tvrdý oříšek. Vždyť učebnice z chemie pro střední odborné školy v odpovídajícím rozsahu vyšla před pětadvaceti lety. Jako by se na české střední odborné školství při všech reformách jaksi zapomínalo.

            Po maturitní generálce, která proběhla na podzim, někteří gymnazisté hlásali, že maturitní testy jsou triviální. Nejeden kritik se nechal slyšet, že úroveň chystané maturitní zkoušky je pro studenty gymnázií doslova urážlivá. Mně, bývalé absolventce gymnázia, vadilo u tradičních maturit něco docela jiného. Jak je možné, že ve školní části maturit mohou bez problémů uspět i žáci, kteří měli po celou dobu studia vážné studijní i kázeňské problémy? Jak je možné, že studenti, kteří se zřídkakdy objevovali ve škole a neustále bojovali s klasifikací, nakonec získali stejné ocenění jako já? Pokaždé téměř všichni odmaturovali. Úspěch u maturity byl pro mne otázku cti a stavět na stejnou příčku i všechny „flákače“ pro mne bylo těžko stravitelné. Díky současným státním maturitám se situace změnila. Testy kupodivu nejsou pro všechny tak triviální, jak se proslýchalo.

Teprve v roli učitele jsem pochopila, že někteří žáci středních odborných škol či učebních oborů s maturitou (schválně píši „někteří“, protože se to jistě nedá globalizovat) vnímají maturitu jinak než gymnazisté. Oni řeší mnohem důležitější otázku, a sice uplatnění na trhu práce. Je velký rozdíl jestli žádají o práci maturanti či nematuranti. Ale absolventům odborných škol neprospívá, získá-li maturitu každý. S velkým množstvím maturujících absolventů pochopitelně narůstá konkurence, ale nezdravá, pokud se nerozliší schopnosti, vědomosti a dovednosti maturantů. Šance na uplatnění v oboru se tak i kvalitním zájemcům snižuje. Do nedávné doby byla úroveň maturanta v autokratické moci každé školy, maturitní komise často zavírala oči nad nedostatečnými výsledky absolventů. Proč vznikl tak obrovský tlak na produkci maturantů? Odkud pramení jistota, že náš pracovní trh je skutečně schopen nabídnout 77 procentům maturující populace odpovídající kvalifikované zaměstnání? Nevzniká na trhu práce propast v oblasti řemesel? Vždyť donedávna byla řemesla považována za důležitou a potřebnou součást pracovního trhu. Problém se v konečném důsledku přenesl až na vysoké školy. Velkému množství absolventů se mnohdy nepodaří najít uplatnění v oboru (věřte, že jsem tuto nepříjemnou situaci sama zažila). Je smutné, když nekvalitní vysokoškolák zabírá místo schopnějšímu.

            Dopředu se chci vyhnout kritice a podezření, že bych snad někomu nepřála vzdělání. Díkybohu existují i večerní školy a další možnosti, jak dodatečně získat maturitu. Dnes si mohou doplnit vzdělání i ti, kterým to nebylo umožněno dříve, nebo se z nějakých důvodů zkrátka rozhodli jít jinou cestou.

Na středních odborných školách není neobvyklé, když se začínající učitel setká s žáky jen o pár let mladšími. I po vyučení je možné dodělat si maturitu.

Jako začínající učitelka jsem si užívala osvobození z kolotoče vysokoškolských zkoušek a státnic. O to víc jsem obdivovala odhodlání studentů dodělat si maturitu dokonce i při zaměstnání. Ve věku, kdy začínali studovat, jsem měla za sebou bakalářské zkoušky. Nedovedu si představit, že bych teprve nastupovala na střední školu. Se zaujetím jsem sledovala příběhy studentů.

V letošním roce už na odborné škole neučím. Ale měla jsem obrovskou radost, když jsem se několik měsíců po jarních maturitách dozvěděla, že mnoho z mých studentů i u nové maturity uspělo. Navzdory obavám žáků i učitelů dopadla nakonec maturita na naší střední odborné škole lesnické nad očekávání dobře: ze dvou maturujících tříd neuspěli při jarní maturitní zkoušce pouze 3 žáci, každý z jiného předmětu. Obzvlášť mě potěšil jeden student, který šel studovat až po vyučení a několikrát uvažoval, že školu opustí. Nejen že u maturit uspěl, ale díky svému vzdělání nakonec získal vysněnou práci, kterou by bez maturity nemohl vykonávat. Pro něj to jistě bylo velké zadostiučinění, když po předchozím přemáhání a dřině dospěl k cíli.

Jak jsem již poznamenala výše, maturita pro některé žáky není snadným cílem, a znamená pro ně něco docela jiného než kdysi pro mě.

 

Chtěla bych upozornit na nedostatek, který mě v souvislosti se studenty, které jsem poznala, trápí. Jedná se o způsob ukončování středoškolského studia. Absolvent střední odborné školy, nemusí nutně zvládnout maturitu ze všech předepsaných předmětů. Přesto se během své školní docházky mnohému naučil a stává se kvalifikovaným odborníkem. Nemohu souhlasit s tím, že kvůli jedné neúspěšné zkoušce spadne na úroveň absolventa základní školy. Myslím, že i na střední vzdělání bez úspěšného zakončení maturitou by měl být brán zřetel a absolventu školy by měla být přiznána jistá kvalifikace. Je to běžná praxe v některých sousedních státech.

            Domnívám se, že myšlenkou státní maturity není jen vyzdvihnout nejlepší žáky, ale standardizovat úroveň požadovaných vědomostí a dovedností. Cílem není eliminovat ty, kteří stanovené úrovně nedosahují, vždyť mohou být dobří a prospěšní jinak. Je úkolem učitelů, aby včas rozpoznali a posoudili schopnosti žáka a pomohli mu určit směr jeho dalšího počínání. Pro ty, kteří pak nastavenou úroveň maturity zvládnou, by to mělo znamenat zkvalitnění nabídek na trhu práce.

            Musím zmínit ještě jednu diskutabilní věc probíranou v médiích v souvislosti se státními maturitami, neboť mě velice znepokojuje. Po výsledcích jarních i podzimních kol společných částí maturitních zkoušek se vedení některých středních odborných škol nechalo slyšet, že musí zvednout úroveň výuky všeobecně vzdělávacích předmětů, které jsou obsaženy ve společné části maturitní zkoušky, a že tak musí učinit na úkor výuky předmětů odborných. Není to „vyhánění čerta ďáblem“? Někteří absolventi základních škol nemají chuť ani schopnosti studovat do větší hloubky všeobecně vzdělávací předměty. Proto si vybírají praktické odborné zaměření, které je baví. Nezdá se mi, že bezhlavým drilováním všeobecně vzdělávacích předmětů se navýší konkurenceschopnost každého kuchaře, řemeslníka, kadeřnice apod. Chápu, že řešení není nasnadě a problém se bude muset prozkoumat hlouběji. Slabé výsledky žáků ze středních odborných škol ve všeobecných předmětech možná ukazují na nešťastně vytvořené RVP, ale i na přeceňování možností určité skupiny studentů.

            Obávám se, že někteří kritici nechtějí dát státním m“aturitám jednu zásadní věc – čas. Nikoli čas na zpracování a připravení projektu, na to čas byl. Ale ani sebelepší a sebepropracovanější projekt nemůže odhalit všechny důsledky bez uvedení do provozu. Finalizace pravidel, legislativ a výsledná podoba státních maturit musí vycházet ze zkušeností, které se nezískají mávnutím proutku. Nová maturita nastartovala ozdravný proces, který potřebuje čas, aby dozrál ku prospěchu našim studentům a celé společnosti.

 Vaše,

Tereza Kudrnová


    hodnotil 1 uživatel

Přidejte komentář

Abyste mohli komentovat příspěvky, musíte být přihlášení.